Pínié II

 

 

 

 

To jaro na počátku věků stromy krvácely med

zněla jsem stínem modřínových lesů 

a mlčela smutku laních cest.

 

Tam jsi mě poprvé našel a zazpíval 

stekla jsem z tvých rtů k prameni do údolí 

ještě jsi nebyl lovec, ještě jsi neznal déšť 

jen dychtivě pil...  své první umírání 

 

chceš?

.

 

Bylo jaro na počátku věků a moje stromy...

začínaly kvést.