Hrají si hrají,
se slovy, s jinotaji.
Smějí se smějí,
když pravdu podvádějí.
Mluví a vypráví,
zlo padá do trávy.
Zpívají, pějí,
verše své o naději.
Pláčí a lkají,
na struny soucitu hrají.
Běží, utíkají;
" ...kdo jsme ? " se ptají.
15.02.2026 15:57:07 Marten
...to jsme my...básnivé kameny....proč kameny nevím, skočil mi tam kdoví odkud sám ten rým...a už nevím co s tím...;-))
15.02.2026 09:59:38 RadoRoh
z hlediska vesmíru, jsme méně než nic, však z hlediska planety jsme něco jako rakovina v terminálním stádiu... :-(
15.02.2026 09:11:05 šuměnka
...to kdyby kdokoli z nás věděl
kdo skutečně jsme? rovina nebo předěl
jsme tmelení či ztráta, co řekne církev svatá?
je asi jedno kdo, spíš kým chceme být
tam hledat cestu cestu, jak se zas ctít :)*
15.02.2026 10:42:07 Kan
Neví, proto se ptají
toho, kdo ví,
toho, kdo, třeba, to tají,
kdo ví a ví a nepoví. :-))