nemohu vystát
co vyrdousil krvavý tón nad rozevřenou dlaní
prý otcem myšlenek pulzujícím v žilách
mlč už! pro popeliště vzdálené něhy
tu kdosi se sklání
před prahem vím
neb skrze ztrácím břehy
jsi strach
zapomenutých maličkostí
bolím
24.03.2026 21:42:08 jitoush
.....Nuž co znamená vědět ?Možná až se skloníme,tak teprve pak si všimneme detailů,
co rozhodují nebo spíš určují.......a strach nám trousí zavádějící iluze nebo naopak.....
.....i to bolím jednou pomine......Ji.
16.02.2026 10:47:20 Jan Kacíř
...bolíš do poezie. Je to vzácný dar, i když bolavý.
16.02.2026 19:20:12 narra peregrini
Děkuji za zastavení. Nevím, jestli se ty mé pokusy dají nazvat poezií, ale cítím se v tom v bezpečí :)
15.02.2026 08:36:39 šuměnka
nemůžeš vystát
- ale zvládneš to vsedě
jsou dny, co ztrácí břeh, tím si buď jistá
a potom ty, co vypadají bledě
než Čas se zas přesune na jiná místa :.)*