Prastará -

*

PŘIVOLÁVÁM TĚ -

zpět v čase
vanu prastarými bezejmennými
jsem větrem ve tvých vlasech
mám v sobě všechny vzpomínky
co čas nikdy nevymaže
Šla bych cestou ztracenou
nekonečnými dny k tobě

obloha je šedá a svět plný válek
i tohle je život se svou krizí
den tiše přejde v noc
a já bdím nad tebou -
nastane doba kdy hluboko uvnitř
porozumíš mojí podstatě
...pak ten mír v tobě bude modlitbou
padajícím deštěm za slunce
bude klid pevnější než skála
dovedeš si to vůbec představit?



a když něco bolí nebude to věčné-
stále si můžeš ještě vybrat

je to pláč v tobě co bezhlesně proniká vším
udrž svou sílu a zůstaň dokonce
jednou tu cestu ke mě najdeš, vede do srdce

•  
•  
• *
  nikdy ti nikdo nebude blíž než Já