...Žaluzie...

...Žaluzie...

Anotace: ...život dokáže ztroskotat na všedních maličkostech, na které usedá prach...a slzy, ty jsou najednou tak osvobozující...

Zvláštní...
...jak všechno je jiné
když přicházím k oknu
( vím, tak nedospěle )
a zatímco hladím spáry citů
které tvořily náš domov
zarudlý nos opřu o žaluzie...

A na nich...
...cítím ten nános prachu
ověřím si prstem
že nikdo o něj nestál
( já nestála )
vysvobozena silou
která mi dřív bránila
plakat
nad rodinou
která svůj život
prospala...
Autor Severka, 22.04.2007
Přečteno 336x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...a slzy umyjí ten nános prachu.... Pěkné verše.

22.04.2007 23:40:00 | Theara

a víš,že jo,potřebujou otřít,dík za nápad.)

22.04.2007 19:09:00 | Art Brasi

rodina... co to je?

22.04.2007 18:41:00 | lidus

Proč zrovna dneska mají všichni takovou podivnou náladu?
Ale pokud o ní umí tak krásně napsat, nic proti tomu nemám..:)

22.04.2007 17:32:00 | paranoidandroid

Já doufám, že ti taky rozumím... a nejen dnes...
Roboti jsou zásadně PRO

22.04.2007 16:38:00 | prostějanek

Obzvláště dnes Ti velmi rozumím...

22.04.2007 16:26:00 | Bíša

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí