Podruhé
Podruhé
Vkládám uhlí do kamen
rukou.
Chci cítit
zemité praslunce,
než ho pustím.
V dlani je tvrdé,
černé,
tak jiné.
Přikládám
napadne mě,
že zabíjím podruhé.
Poprvé
zem.
Teď já.
PS: Věnováno všemu, co jsem držel příliš dlouho.
Poslední tipující: La Suneteto, Kohaku, gabenka, Iva Husárková, kudlankaW, Marten, Vivien, nehledaná, Marťas9, Jiří I.Zahradník, ...
Komentáře (17)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk23.02.2026 14:01:57 Jiří I.Zahradník
Originální... Metafora ,, zemité prasluce ,, je pecka,
...závěr už je trochu čítankový ;)
23.02.2026 14:13:23 Joojip
JJ a přišla mi ta metafora i logická aspoň v ten moment kdy mě napadla , konec ten už jsem předělal vícekrát možná by prospělo zakončit tím Teď já... Víc nevysvětlovat někdy mě příjde že řežu až moc někdy málo díky za ten koment. :)
23.02.2026 14:44:49 Jiří I.Zahradník
Nech to uzrát ... Ale tvé uvažování je správné, když vypustíš ten vysvětlující závěr ,
neskutečně to přitvrdíš .
,, Teď já,, bude fungovat jako kladivo. :)
