Nepřítomen…

Nepřítomen…


Je to zvláštní
mluvím a slova unikají do prostoru
ztrácejí se aniž by narazila
odrazila se vrátila se mi ozvěnou

ani tvé oči neslyší

vlastně tu nejsi
ač tě vidím

a nemohu se tě dotýkat
ani slovy ani myšlenkami
ani jen lehce konečky prstů

všechno je marné
prostor je zcela prázdný

ač tvá fyzická schránka
zabírá přesně tolik místa
kolik potřebuje

a navíc pomalu labužnicky
pohlcuje všechen přítomný kyslík