S nastalou mírou večera,
ztrácí se shon všední ulice.
Své zvládne pověra
s návnadou na konci udice.
Neklidné stíny v zákoutích,
slunce si s paprsky hraje.
Snad hledá drobný hřích
v číších naplněných po okraje.
Šero se převléká do noci,
oponu hvězdám vykasává.
Není mu, není pomoci,
komu snů se nedostává.
24.02.2026 23:13:36 cappuccinogirl
myslím, že návnadou mohla by být i tahle báseň...
a sen, co by se na ni chytil
by smočil rety v číši též
a než se, Noci, naděješ
opona vykasaná
a aplaus rána*