Lampa z okna

Den mává
a já tichá.
Dveře na dva západy
a srdce vnímá údery.

Tep proudí ze zásady.
Venku mrká neživá kamarádka.
A já vnímám jako robot
v prostoru.
Co zbývá?
Jen se ploužím
za světlem v závěsu.

Lampo, sviť.
Ať opřu se o stěnu.
Zas zahřeji polštář
a opráším scénář,
co noc dá.

Někdy chodím temnotou
a divím se,
že slza pálí.
To ráno budík zařehtá
a já myš zapadlá.

Dobrou noc, lampo.
Ty jediná.