Na kometě.

V kapse poslední, drobnou, minci mám,
a v prstech obracím ji neustále.
Přemýšlím - zač utratím ji, zač ji dám ?,
a v hlavě zní mi tiché pastorále.

Rozletět chtěl bych se do světa,
však křídla mám svázaná nouzí.
Tam havran, tu čáp odlétá:
má duše bouří se a vzpouzí.

V kapsách mám prach a jednu monetu,
pravda, malá je, ale je moje.
Snad mohl bych ulovit a osedlat kometu:
a hvězdy hrály by na hoboje.

I když v kapsách je prázdno, můžeme snít,
v představách letět si bůh ví kam.
Ale pak těžké bývá, ze snů se probudit,
a na to trápení - zůstávat sám.