Miluji tě....
Miluji tě....
Miluji tě…
Miluji ty modré oči
i ten úsměv od čokolády
Miluji i ten gól v telce,
co řve i do kuchyně.
Odnesu ti pivo k té telce.
A moje máma říká:
„Holka, kde je tvá sebeúcta?
Neměla bys milovat sebe?“
A já jen vyvalím oči
a hlavu k tomu,
v tom křesle,
v tom modrém tričku,
co měl guláš ze čtyř…
A teď navlhčeným kapesníčkem
se snaží
utřít ten flek.
Podívám se na mamku
a jdu obrátit ten řízek na kamnech
a říkám si:
přeju si krásný den.
A možná jednou
i sobě na chvilku.
Poslední tipující: Iva Husárková, Ž.l.u.ť.á.k., Marťas9, Jiří I.Zahradník, Joojip, mkinka, šerý, šuměnka, Ondra
Komentáře (15)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk28.02.2026 13:54:03 Ž.l.u.ť.á.k.
Ty víš jak básní zaujmout mužskou populaci... fotbal, pivo, řizek (i když ohřaty na kamnech:-))... a k tomu ten název... co víc si může chlap přát:-)
28.02.2026 16:23:34 uživatel smazán
Někdo dává přednost disciplíně, minimalismu, hraní hada. Každému podle jeho potřeb. :-D Já raději bobový sport (v zimě), dobrou kávu a ovesné vločky s otrubami.
28.02.2026 17:54:53 Ž.l.u.ť.á.k.
... a někdo bojuje s větrnými mlýny...:-)
28.02.2026 18:19:18 uživatel smazán
To je možné. Ale když ho to baví... :-)
Je ale otázka, zda ty větrné mlýny jsou skutečně větrné mlýny. Tedy neexistující nepřítel. Případně, zda jde opravdu o boj. Si vemte takového Old Shatterhanda. Velkou část života věnoval "boji" se zlem, snažil se lidem do hlavy vtlouci, že rasismus je špatný (ááááno), a zlo a rasismus jsou tu s námi dodnes (a samozřejmě obojí vždy bude, protože jde o lidskou přirozenost a v případě zla dokonce o relativní pojem). Ale on ten Old Shatterhand nedělal věci kvůli boji, pro vítězství, pro změnu světa, nebyl to naivka a hlupák, však to byl chytrák, matematik, ale kvůli tomu, že to bylo správné. Pro jednoho boj s větrnými mlýny, pro druhého poslání a morální povinnost.
Jsem "znal" jednoho, co občas nahodil glosu, komentář, aby zhodnotil počínání druhých. Naposledy si vypomohl něčím od M. Aurelia. Myslím, že se trefil. Jenom je škoda, že tím něčím od Aurelia nehodnotí sebe, protože to na něj sedí jak sedinka na hrnec.
Jdu si pustit Volbeat a jdu tvrdě makat. D jako disciplína (a Dorian), M jako minimalismus (a Mike).
28.02.2026 18:55:20 Červenovlaska
Báseň ukazuje, že láska nemusí být velké hrdinství ani boj. Někdy je to prostě každodenní volba – dělat věci, protože je považujeme za správné, i když nám okolí říká něco jiného. A možná největší otázka není, jestli bojujeme s větrnými mlýny, ale jestli jsme k sobě stejně upřímní jako k druhým.
28.02.2026 19:17:10 uživatel smazán
Moje slova o boji byla na Žluťáka, které jsem bral obecně, ne jako slova o autorce nebo o tom, kdo promlouvá v díle, tudíž jsem ohledně toho boje nemyslel ani autorku, ani postavu z díla. :-)
Ohledně upřímnosti k sobě a k druhým máte podle mě pravdu. Ale ona ta upřímnost k sobě je na dvě strany. Není to jenom tak, že někdo sebe přeceňuje, vidí jako lepšího, má na sebe nižší nároky než na druhé, ale i naopak. K sobě je neupřímný a vidí se jako špatný (horší než druzí), podceňuje se a má na sebe mnohem vyšší nároky než na druhé (pak často u druhých jejich skutky omlouvá nebo se je snaží pochopit a vidět v dobrém). A právě ten s tím Aureliem je ten první případ, aspoň podle toho, co hlásá a jak se chová. Je to u něj totiž v rozporu. Já pro jistotu nehlásám nic, nebo hlásám o sobě, že jsem ten nejhorší ze všech. :-) Ale i jako ten nejhorší některých svinstev nejsem schopen. Pak se ptám, jak špatní musí být ti, kteří těch svinstev schopni jsou, a jak se asi vidí, když mají drzost druhým radit, jak být lepší. Neměli by držet hubu/klávesnici, když už nejsou schopni se chovat tak, jak by se dle nich měli chovat ostatní?
Jak taková básnička o lásce a jeden komentář o větrných mlýnech rozpoutá diskuzi o něčem vlastně úplně jiném, že? :-)
27.02.2026 11:38:49 šerý
Jsme jen lidé. A i když životě budeš stále jinde hledat, najdeš zas jen člověka.
27.02.2026 11:10:07 šuměnka
přej si i sobě - ve stejné míře jako jiným
to není sobectví - to láska ve větru sladka třtiny :)**
