Okouzlená...

Na sítnici vlastním obraz tvojí tváře
slunce svit jí trochu dotetuje rysy
zapomnění skrylo jiné za kulisy...

Výklad snů už zvládám bez pomoci snáře
z okna zírám, přesto nevím co je za ním
můj princ zatím seká hlavy lítým saním...

Jedno jméno vsunu sem tam do diáře
a zbytek dní mi zacpe Co, Kdy, Proč a Asi
v duši zas se perou Ano s Ne o hlasy...

...a nejvíc ze všech řinčí přímočaré Zatím,
moc dobře už tuším, že zas všechno splatím...a hádejte jak.