Ležela

Ležela

Ležela v polštářích z jarního peří.

Spoutaná ptačím letem.

Zasněná v obrazech o volavčí kráse

usnula v náručí, kterému věří;

tam, kde se sní o společné spáse,

duši sevřenou nad nemocným světem.

Ležela na louce vonící jarem,

rozdala barvy celého těla.

Hlavu ukrytou před poledním žárem.

Ležela tak, jak vždycky to chtěla.