Na větví věčnosti

Na větvi věčnosti

Na větvi věčnosti

sedí sova moudrosti

.

Mlčí,

a přesto ví.

Na jazyku má jemná slova,

kterými nikdy neublíží.

Je jak čistá postel z perutí.

A je tam také modrý ptáček,

co říká,

že voda už tolik nestudí

a na hřebenech hor

taje sníh —

a něco se nám vrací.