Tohleto už budu muset nechat na pak

Pod zkrácenou zmrzačenou oblohou

směju se, jak když tleje listí.

Chladno čistí

tamty hrany brousí,

brány dřou si panty

rzí se rdousí

rozpraskané rty a klouby na prstech

po loji volající

mráz bruslí po kostech a brousí okostici

loupe trhá odděluje

k větší slávě krvetvorné tkáně

mlhosrdně skryté Slunce

dnes moji tvář nespálí.

Zpovzdálí

k němu vzpínám žíly

Síly nepustily!

Rozděláme ohně a uvidíme, kdo chytí, Mistře Jane.

                     Vzpomínáme.