Josífkům

Josífkům 

 

Letí přání Josífkům 

na zemi i do nebe,

na zemi jim popřeji,

co však pošlu do nebe?

 

Do nebe jen vzpomínku 

na bezvadnou rodinku,

na Josífky, na oba,

určitě jsou tam oba...

 

Letí také mamince

od manžela k rodince,

umřela na Pepíka 

rána tehdy veliká...

 

Milovala jsem ji moc

chodila mi na pomoc.

Nemoc krutá nám ji vzala

pravnoučat se nedočkala...

 

Někdo slaví, někdo pláče,

jako pták, když ztratí ptáče,

my slavíme dneska spolu,

i když né, tady, u stolu...

 

Zvedám, čiší vzhůru k nebi

je mi jedno, kdo na mně hledí,

je nás víc, i manžel, dcera

láska naše, nevymřela...