Účtování.

Utichl ve mně křik pávů,
světlu jsem blíž, než bych si přál.
Bílý mám vous i hlavu,
jako mráz, když okna maloval.

Už není nic, po čem bych toužil,
marnivost ze mně vyprchala.
Mrak hříchu, kdys, kol mě kroužil
a pýcha si u mne rozestlala.

V zrcadle vídám svou vrásčitou tvář,
je jiná, než, tenkrát, před lety.
Jen dívám se - proč a nač komentář
a přemýšlím; čemu se dívám v ústrety ?