Na nebi měsíc, zlatý svit,
v tichu města začínám snít,
a vítr píseň zpívá dál,
že každý sen má vlastní bál.
Po cestách chodník studený,
jdeš s hlavou plnou ozvěny.
Z té co ti kdysi řekla:„Pojď,"
a zmizela jak stín...
V dálce pes štěkne, hvězda padá,
tma kolem srdce se k srdci vkrádá,
a ty se směješ, v očích klid -
vždyť noc ti šeptá:„Nech to být."