Návštěvnost
Poslední sklenička..
Poslední sklenička..
celý od podlahy,
po strop z mráčků,
když dopíjím
poslední skleničku,
Nohy se mi pletou,
jazyk už nevnímám,
slova rychle tečou,
trochu se kolíbám,
Teď sem tady král,
mohu vše!
tak kliďte se z cesty,
když nemám den..
Kroky už nestřídám.
Na zem ulehnu,
Naposled zastesknu,
A pak.. zmizím?
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk...nechci mentorovat...ale báseň se mi líbí...:-)
23.04.2007 21:57:00 | Lota
Schovej tu sklenku,neb zrádná je
23.04.2007 21:36:00 | Vivi.~2
Vše už bylo řečeno...
23.04.2007 20:46:00 | Bíša
dala bych si hned taky...:-)
23.04.2007 18:37:00 | mamina
Tak tedy pokračuj,
když hezké verše tvoříš-
skleničku schovej,
snad se jí nepodrobíš.
Byla by Tě škoda
věř,že nejlepší je voda,
když žízní trpíš.
23.04.2007 17:05:00 | s.e.n
Bezmocnou hmotnou schránku,
duch tvůj pak na zemi opustí
nechá ji na lavičce v parku
sám ve výškách křivek polnutí ...
23.04.2007 16:39:00 | Rybča
... ne
... ještě vnímáš ...
... píšeš ... miluješ ... třba jen slova psaná
... ale nejsi sám ... v jejich podstatě ...
23.04.2007 15:07:00 | Marcella
i kdybys stokrát nejvíc chtěl.. nezmizíš..
23.04.2007 15:06:00 | Zamilovaná do nezamilované doby