Sám sobě prostírám
v plechové krabičce na svačinu
své srdce vláčné
mám svého wazira
nosiče břemen
i místo činu
čekám, kdy zmáčkne
kohoutek z hřebínku krvácí
čekám, kdy zmáčkne
naleznu a zas postrácím
své srdce lačné
čekám, kdy zmáčkne
sám sobě duelantem
domácí jsem i host
býval jsem post
a budu antem
čekám, kdy zmáčkne
pistoli
v plechové krabičce s máslem
a se solí . . .
29.03.2026 05:49:10 Koala
Doufám, že se nedočkáš. :)
Skvěle depresivní dílko se zajímavou strukturou.
Můj zážitek z něho umocňuje i to, že mě v tuto chvíli trápí jistá (fyzická) bolest, ale to přejde... :)