Výškrabky žití

Ze střípků obrazy
pastelem dobarvuji
pro sebe samu
po douškách upíjím
živou vodu sebeklamu

k ránu
nemůžu spát
pak v puklinách tepajícího zdiva
tajně hledám
exit existence

pohled proti vůli vrytý
skrze žaluzie
peřinu
pyžamo
i kůži
střed těla se úží
když mě srazí
na kolena
vždy se seberu a vstanu

jenže není cesty ven
z Erebova chřtánu