Ozvěna

Poslední cigareta dohasíná,

prázdná je i láhev vína.

Možná bych se měla udat 

za to, že jsem chtěla milovat.

Tvá slova - tak smělá.

Až to přijde,

chci být bdělá.

Na tvé tělo tiše hledím,

zpívám Ti poslední píseň.

Jemně Tě hladím

a mlčky sedím.

Ruce plné šrámů

z naší bitvy beze jmen.

Zůstalo pár tvých krámů

a stíny, co nejdou ven.

V jedné chvíli - ticho.

Pak už jen prázdný vzduch.

Teplo na mých rukách

zní jako ukolébavka.

Nechci už cítit ty muka.

Tohle je poslední zastávka.

Váčka ztěžkla nám oběma...

volání o pomoc

už slyší jen ozvěna.