Dnem

*

Ve dne,

kdy chodí měsíc spát

     jen jsem.

Snažím se být člověkem

a nebýt samospád

okolních pocitů,

niterných prožitků.

Nejde to ale lehce,

protože mysl se třese

v područí svého okolí

a nepodvolí se přece

vůli ztracené lásky.

Nezbývá nic, jen snít

o bílých křídlech andělů

na nichž vletíme

do pradávných snů,

kde my shledáme se zas.