Nádech

✍️ Nádech

 

Na stole zůstala

prázdná sklenice

a v ní všechno,

co jsem neřekla,

 

i když jsem měla.

 

Snad proto,

že jsem se styděla,

snad proto,

že jsem se ztratila sama v sobě.

 

A moje bytost

na provázcích

hrála tu hru,

ale cítila jsem se

jako v té uzavřené sklenici.

 

A hrdlo té sklenice

bylo silně uzavřené víčkem

a hozené do moře.

 

Ale najednou

přišla teplá vlna

a to víčko se uvolnilo

 

a já se mohla nadechnout

a pochopit,

že za ty provázky

můžu tahat

jen já.