A kroky ty se nezdraží

Šlapu si dolů k nádraží 

Vteřina mě slova přivaží

stačí jen jedna minuta

dávám krásu do světa

v nohou žádné závaží 

zlomený palec

jsem jak malý chlapec

mám tornu toulavou

s duši bolavou

zas volá mě les, a oheň hoří

ten se rád bláznům dvoří.. 

Jsou tady lásky, slova, slepý mapy

je mizející stopy 

zázrak, a západ slunce

nic pro lakomce

to je dar z rozdávání 

hřichu mrtvých trápení 

co mění 

když se změní.. 

Ty cesty k nádraží 

 kroky ty se nezdraží ...