Cesta k ohni

Každým dnem co u ničeho prosedí
a temnotou se nechá vábit,
nemá smyslu pro něj žádné prostředí,
neboť se sluhou temna se začal dvořit.

Každou noc co by probdil,
tančí teď s ním valčík
a za zvuků kopit by se jeden vzbudil
- on však ne, neboť jediný je hříšník.

On jediný zná zvuky noci,
závoj času je mu odhalen,
ale už i předtím znal cenu - duši,
za život věčný teď musí sloužit odhalen.

Bez kůže a oblečení,
vstupuje branou pekelnou,
jako masa hrouda věčnost stráví,
toď cena za mysl pomatenou.