Chemii i terapii dnes mám na patách
s bílými anděly si zas vyzkouším jive
tělo v křeči trsá a mozek by rád plách...
...prý brzy odletí, nemoc je větroplach...
Cůpky si už asi sama nezapletu
prostě mi neslouží pár prstů, jak by mělo
nevadí, oddělení má svou bílou tetu...
...prý jenom na chvíli mé srdce oněmělo...
Od mých osmi let mám v očích trochu šedi
písmenkům sbohem a čtu si bříšky dlaní
pro mne si i ve tmě loví lidojedi...
...s jinou čočkou budou zas mé oči laní...
Že ano, pane doktore?
Ti kdo vidí srdcem,
vidí za obzory lidské
není jim souzeno
uvězněn být
... v ty blízké ...
09.05.2007 18:05:00 | HarryHH
Brrr, skoro beznadějná a bez nadějná. Je mi smutno, ach jo, ty retrospektivy...
26.04.2007 09:18:00 | G.P.
Kulím oči - skvělá forma, takže se mé vnímání mohlo zaměřit jen na obsah, taky zajímavý.
P.S. Proti šedým očím pomáhá je mít zavřené.(pardon, rádoby vtip, já to tak dělám:-))
25.04.2007 22:56:00 | Rádoby zoufalá
...moc hezky napsané...jen s anděly...anděl bez anděla ...jako pán bez pána :-) ač je to k nevíře ;-)...oprav si to, ju ;-)
25.04.2007 21:32:00 | no