Tuláci
Kdo hledí ven za zavřeným oknem
nevidí nikdy to,
co vidí ten,
který hledí dovnitř oknem otevřeným
Ten první
Snad viděl svět růžověji-
plný zábavy,volnosti,atrakcí
Byl by si život užíval bláhověji
než se spráskaným psem na slaměné matraci
Ten druhý
Snad viděl domova teplo-
plné důvěry,pohlazení,lásky
Byl by pro něj dům představoval to života světlo
než krutý svět venku,jenž přidělal mu vrásky
A tak se oba toulali životem,
smířeni se svým osudem-oni totiž
věděli,že domov je jen tam,
kde cítíš srdce a slyšíš jeho smích
:´-To je hezké, ale myslím, že ani jeden z nich to nepochopil
Hodně zajímavá myšlenka
30.04.2007 22:54:00 | Rádoby zoufalá
jj je to fakt hezký......to byla první básnička kterou jsem si od tebe přečetla a moc se mi líbila a samozřejemě pořád líbí :) piš piš :) mojí radu už znáš :)
29.04.2007 17:14:00 | PoeziGirl