Anotace: Byla jsem hodně na dně…a teprve v té chvíli jsem si uvědomila, kolik přátel mám. Děkuji vám za to, že jste mi podali ruce a já mohla vstát. A omlouvám se jednomu z vás, jehož pomoc jsem odmítla….promiň
Já padala.
Stále hlouběji.
Už jsem si myslela,
že nemám naději.
Kolikrát člověk myslí,
že opravdu je na dně.
Já padala propastí.
Však někdo ke mně přiletěl,
a řekl,že mě nepustí.
Kdo to byl ?
Tak kdo mi to pověděl ?
Já otevřela oči
A vzhlédla vzhůru
A spatřila jsem….
Vás…
Moji strážní andělé…
Vás
Moji přátelé…
Co se týká básničky přijde mi napsaná takovou normální formou..prostá slova a tak...ale co se týče myšlenky v ní, je krásná...jestli jsi psala z vlastní zkkušenosti tak ti řeknu že ja jsem na tom byla uplně stejně...a našla jsem svého anděla strážného jako ty...a vděčím mu za mnoho...
08.05.2007 09:44:00 | kukaska
Každý jsme anděl s jedním křídlem, abychom mohli vzlétnout musíme se obejmout..:) to asi určitě znáš, jen se mi to po přečtení vybavilo..krásná básnička:)
01.05.2007 10:31:00 | Terry
Je krááááááááááásnáááááááááááá :-) Taky mam stražneho anděla... :-)
30.04.2007 13:03:00 | Malá Trapka