nezapomenu...

Anotace: je to tak dávno...

zlatý lesk rosy oddávající se jemným něžnostem hřejivých paprsků ranního slunce...s prvním nádechem procitajícího probouzení se...
ve vteřině rozmarného uvědomení si sebe samé a všech lehkovážných skutečností,kdy slunce tvoří jediný zdroj energie v překrásném chladu podzimního rána...
a tvá slova-neschopná si vzpomenout dnes už ani na jediné z nich-tichá,krásná a obnovující realitu nového dne...
taková si pamatuji rána s tebou