Snad zapomnění

Pohleďme do očí emigraci
dejme si s tím aspoň chvíli práci
dnes je 1. máj
měli bychom se všichni stydět
že dodnes nedokážem vidět
to že za dráty nebyl žádný ráj

a my tu doma v našem Česku
od večera až do rozbřesku
snili svůj sen
však za nás jednali vždy jiní
tomu se bráníme a stíní
nám to probuzený všední den

My měli všichni stejnou šanci
z poznání moc a aroganci
žít v mlčení
soudruzi drželi nás zkrátka
a naše paměť je moc krátká
zapomnění