LÉTO

Léto...

Kytky rozkvetly bez ohledu na alergiky
A párek lidí se schoulenej válí v parku

(vsuvka)
_____ a já je nesnáším
_____ protože mi připomínají co jsem měla
_____ co už nemám
_____ co možná zase budu mít
_____ a co zase zmizí
(konec vsuvky)

Kachna na hladině řeky se vyhne igelitu
Odhodil ho tam spěchající školáček
Ale ve škole zdraví paní učitelku – Dobrý den

A nebe je kýčovitě modrý
Tak modrý jakoby na světě neexistoval žádnej hnus
Starý pán spící na lavičce před hlavním nádražím by asi nesouhlasil
A jasně že vesele zpívaj ptáci
Ale v rachotu vagónů a důležitých hlášení jsou nadbytečný
Znechucujou mě křiklavý výkřiky proher na starých zdech
Ale trochu je chápu
Kdyby svět byl jedna veliká stěna chtěla bych si sednout na zem
A úplně dolů do koutku napsat Já jsem taky člověk
A skončilo by to sbírkou básní
A jedním obrovským portrétem fotosyntézy
Protože těch snažících se kytek si lidi nevšimnou
dokud se chlorofyly nedostanou na první stránku magazínů

Léto
Je krásný ale prázdný a neupřímný
Všechno stagnuje
Jenom lidi mhouřící oči ve frontě na autobus
se zase chystají rozprsknout
V první řadě sedadel si připadám jako v kině
A málem jsem cizí holce vedle mě sdělila dojem z filmu
- že je svět hnusnej
Jenže potřebuju ještě chvíli, abych tomu sama uvěřila
Zatím jenom vim že je hnusnej letní den
Ale ani to tý holce nevyprávim
Ať si má každej svuj svět jakej chce