:tkaničky:
:tkaničky:
Anotace: Nehledejte v tom nějakou poezii prosím, to jen tak. Napsáno dne 22.12.2006 a věnováno mně samotné k narozeninám.
Bylo mi pět.
Zavázal mi
tkaničku, na jednu mašli.
Neměla jsem ráda tu dvojitou
co mi vázala maminka.
A já
uměla jen uzly, co nešly
rozvázat.
Dnes
je mi sedmnáct
a tkaničky si nezavazuji.
Možná proto pořád
zakopávám, i na rovině.
Nemůžu se vymlouvat,
že mně to nenaučili, když
se mi prostě
nechce
.
.
(a tak to mám prosím
úplně ve všem
a naprosto se vším)
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk05.05.2007 20:30:00 Elča
taky jsem měla období, kdy jsem je nezavazovala...už mě to přešlo...jenže zakopávám i když je mam zavázaný...a tak tom mám já prosím se vším
05.05.2007 13:36:00 HarryHH
.... společenské tkaničky, ..... ty již drahně let vážu po svém ...
i když mě stokrát učili .... co se má..... co se říká ...
..... a co se ode mě očekává ...
ale některé konvence přece jen dodržuji ...
.... z pohodlnosti ..... a také .... abych vám udělal radost ...
Co také dělat .... s nečitelným a samorostlým pitomcem ... :-))
/ ... a gordické uzly .... ty miluji ... /
05.05.2007 11:57:00 Pavel Kotrba
ještě že na sk8 shoes se taky vázat nemusí :o) rada: zkus to někdy bosky, chvíli to bude bolet ale potom zjistíš že je to svoboda a bude ti líp
03.05.2007 14:02:00 embryo v hlave
Super...taky si je nevážu....každej je pohodlnej..každej má svý 8-)
02.05.2007 21:11:00 no
Holka, tu poezii v tom hledat netřeba... ta z toho kape... máš dar...tak si ho pěstuj...nenič, ju ;-)
