Prsty mé tančí po klapkách s písmeny,
stejně jak Naso spisuji Proměny,
zrovna jak Villon píši svou Zpověď a vyznání,
v rozletu myšlenek zatím mi nikdo nebrání.
Stejně jak Seifert zkouším chválit krásu,
jak Erben promluvit - o hrůze, o zápasu,
jak Mácha v Máji svou lásku chci si přát
na teplé kůži jako had se hřát...
Jak mršina svěží
u kompu teď jsem,
po klávesách běží
prsty v rytmu svém.
Únava se hlásí,
přesto mám strach spát,
že si to přihasí
sen,co nechci znát!
Chvilku jsme nahoře,
potom dole snad,
a veliké hoře
doprovází pád!
Ženy-to jsou hadi,
co se umí hřát
na Tvé mužné hrudi,
pak Ti jed svůj dát!
06.05.2007 22:41:00 | Kozoroh 1