Pochopení z mládí

Anotace: Co dodat jedná z děl, které jsem v hlavě mé a vždy a navždy tam ukrytá budou. Však nadejde den kdy každý se o mě dozví, jelikož v mé knize stojí tohle vše co tu vložím......

Jednou kdo odejde,
z5 se už nevrátí,
ale ať stále věří na jediné a
ptáš se stále na co, vždyť já vše ztratil.
Ne nic, podívej se za sebe a uvidíš ty lidí kolem sebe
co tě milují a chcou být s tebou v kontaktu
tak konečně pochop,
že tohle vše není ztráta času
a jediné co musíš udělat je pohřbít minulost a
vždy věřit na reinkarnaci těla
kde hluboko ve snech je uloženo
a stále tlak na to,
aby vstalo a udeřilo,
dalo ten správný svit lidem kolem sebe
a obdařilo právem a pořádkem.

Ne nikdy tohle se nemělo stát a já básník,
končím v útrobách,
chci, ale nemohu tak pokouším až to vášně z krve své
rudé vycítit pouhou lásku kde bude žít jediné
a to porozumění lidí v životech jediných,
kde chybu nesmí udělat,
jelikož další šanci nemusí už dostat,
já tohle píšu,
jelikož já ty chyby dělám sem vůl magorský,
si klidně říkej,
ale pravda je vždy a všude někdy schovaná tak,
tak hledej a nedej najevo svůj strach,
z toho že to nenajdeš nebo se tomu poddáš,
miluj za každou cenu a vždy se radši pouč,
vždyť to není špatnost když se zeptáš,
ale všeho s mírou vždyť víš jací lidé jsou,
ty chceš tak, ale oni nepochopí a utopí tě jako kotě,
které je slepé a bezmocné...

Já tohle nechci tak toho nech,
otoč se ke mě čelem a ne vzad,
dívej se na mě očima tvýma co bůh ti dal,
milostným pohledem dej jedinou známost,
odpuštění překrásné tak prosím tě pochop,
je mi to líto,
ale nezapomeň,
já jsem dítě mám sakra 16 let,
tak ze mě nedělej někoho staršího,
vždyť já ještě vyrostu a pak budu moudřejší
a kluk snů se objeví ve dne a
každý/á se podiví,
vždyť je den není noc,
co tu dělá když já ho nechci snít,
ale na vlastní oči vidět,
jak stojí u mě a jenom pozdravem mě kolena klesnou níž,
tak prosím tě řekni ty se mi sníš!!!!!

Ne nikdy více tu chybu zlou pitomou,
já chudák mizerný dávám viny někomu,
když oni jsou čistí jako křišťál a
každého, kterého miluji odhazuji od sebe jako peří z husy trhám,
proč jen tohle já musím prožívat a
každý si žije životem svým kde pozná lásku a
stále sní je až to posledního dechu bez hádek
a já tohle všechno přetrpět musím,
pak se ani nedivím, že nikdo semnou nechce být
a jen zavrhnutí slýchávám ze všech stran.

Tohle jednou skončí a
nikdo si na tohle pamatovat nebude,
tak proč takhle všechno dramatizovat a
nezůstat takový když sem mladý,
přeci na tohle mládí je na hlouposti a
když dospějem není na to čas a
hlavně máme jiné myšlenky,
tak se podívej stále vzad a
otoč hlavu vpřed a
řeknu ti slovíčko malé,
které bude .......

co tak čekáš,
že ti povím??
nic máš pravdu,
jelikož není proč...