Víla....
Víla....
Anotace: pořád jsem tápala kam ji dát nakonec jsem jí dala jsem, protože je nezařaditelná:) jinak je pro všechny bez vyjímky
Do tmy zašeptej mi svoje přání,
já jsem ta co ti ho splní.
Jsem tvůj mys dobré naděje,
to já ti podám stéblo až přijdou peřeje.
Jsem tvá víla,
co z nebe na tebe se dívá.
Jsem ta co tě chrání už od mládí,
člověk jako ty mě ani v neštěstí neztratí.
Ochráním tě na věčné časy,
ukážu ti všechny krásy.
To já budu s tebou až nebudeš moci popadnout dech,
podržím tě za ruku a odvedu na druhý břeh.
Až na konci cesty sbohem ti dám,
pochopíš, že nikdy nebyl jsi sám.
Komentáře (12)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk16.05.2007 14:09:00 Zamilovaná do nezamilované doby
měla jsem tu čest, poznat to na vlastní kůži.. děkuju :-*
ale vidíš,.. mělas pravdu.. jsem zase zpět.. :)
a děkuju,opravdu moc,.. za to, že ses třeba sem tam ozvala... :)
10.05.2007 17:01:00 jehlaspichlas
To nebyl anděl, ani osud,
i když omámen spadl pod sud
a vrávoravě vypad odsud,
záchytka ho hledá ještě dosud.
07.05.2007 13:36:00 whiolet
nazdárek lidičky díkes za komentíky a chyby jsou opravený překlepy smazaný takže se za ně omlouvám psáno to celé bylo v rychlosti
06.05.2007 20:09:00 Rhiana E. Nebresk
Ach ano, krásné. Já bych chtěla také být jeho záchytný bod. Dům, do kterého by se schoval.
