Moje Haiku
Moje Haiku
Anotace: něco z mého notesu
„Haiku“
Vázy samý květ
je milovník přírody
vizitka je hned.
Kde se loudají
ať tam prosím zůstanou
muži ledoví.
Na hvězdy hledím
ale je moc velká tma
tak nic nevidím.
růže zářívá
pýchou málem nedýchá
stejně usychá
Řekni mi v Haiku
jednu moudrou větu
co dáváš světu
S mírou vědění
spějeme ku poznání
míle hledání
Šeříky voní.
Jaro je.Co Žofie?
Vůni poničí.
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk17.05.2007 20:46:00 Rádoby zoufalá
vrátila jsem se k tvému haiku - protože jsem předtím vůbec nevěděla o co jde a teď se jich najednou leckde pár objeví - no a já si vždycky musím vzpomenout na Tebe:-)
11.05.2007 06:46:00 Rádoby zoufalá
Mám z ní tak příjemný pocit – díky takovým haiku spěji k poznání:-) i když ty hvězdy taky občas nezáří
08.05.2007 14:12:00 Lota
...Žofie možná vůni poničí...tvoje krásné verše však nezničí...jsou na temné modři... barvou bílou napsané...
