V nočním stínu,
tiše doutná hřích.
Polibky splínu,
hoříš jako vích.
Jen měsíční záře,
temné stíny stromů.
Vlčí mají tváře,
hosté mrtvých domů.
V polibku chladném,
se strachem chtíč.
V objetí zrádném,
nehledej k lásce klíč.
V denním jasu
tiše zpívá kraj...
možná proto,
že je měsíc máj...
Kapky deště
splíny smývají...
ony totiž
stíny neznají...
Chvilka chladu
vzývá k prohřátí...
vnímáme cit,
tak jsme bohatí...
:o)
15.05.2007 17:22:00 | Cecilka
moc moc se to sype... A ten střídavý rým.. mě trochu znepokojuje... Překotný a příliš náhlý konec... Možná málo času? A nebo jen jednodušší nálada.
14.05.2007 16:36:00 | Ariana (Lori)