ředitelé orlů
ředitelé orlů
Anotace: učím se volný verš. tohle je poděkování příteli. za sebe a za listopad.
dívám se,
jak se zmenšuje vzdálenost
mezi koutkem tvých úst
a filtrem cigarety.
stejně jsem se dívala,
když jsi naposled psal
po zácloně dýmu
a mezi větami
jsi trhal
mé pohledy
na cáry světlé přítomnosti.
na rozbouřených matracích
hrál zítřek s dneškem vabank
a včera si dělalo
poznámky do bločku,
tak trochu posměvačně.
není na místě,
že oba nosíme
své nože po kapsách
a snažíme se nemyslet
na ty rýhy pod kůží.
i v televizních seriálech
se pláče pořád stejně,
jako se po hlavě vrhám
do sklenek rozlitého mléka.
už nikdy se nestanu
vetchým žilnatým tělem
jako té teplé
listopadové noci.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk15.05.2007 17:49:00 HarryHH
Čím více se poznáváme, ....
tím více zjišťujeme, .... že jsme byli vtaženi do hry ...
... kterou vůbec neznáme .... a pak zasazujeme rány ....
preventivně ....
... to aby jsme je a jejich následky nepocítili sami ...
/*- to je jen má úvaha ....
ale jinak píšeš dobře ... zhloubky ... /
09.05.2007 22:12:00 Pavel Kotrba
v prvních dvou slokách máš malé kousky umělosti a asi je to těmi obrazy cigaret, jinak básen zní rozkouskovaně ale není, příjemně se v ní čte a má zajímavou pointu
09.05.2007 21:55:00 Fried Green Tomatoes
mam sto chuti..poslat te tam kam slunce nesviti.za komentar..ale neudelam to..:))mozna ze na tebe nepusobi..a ze te pali do oci..ale neni to basen kterou bych chtela na nekoho pusobit..neni to ten typ..je to ten typ kdy si clovek proste sedne a pise sve pocity a vzpominky...je to ten typ u ktereho nezalezi na tom jak je skvelej ze se dva radky rymujou a ze v lidech zanecha po sobe stopu...je to to na co clovek muze bejt hrdy tim zpusobem ne ajko ze juu...mam od kazdeho 100% ale tim zpusobem..tak..povedlo se mi vypsat sve pocity na kus papiru...a mozna ze by v tobe neco zanechal..kdyby jsi tam pro tenhle pocit mela vyhranenou kolonku...musela by jsi mit tu naladu na to aby to v tobe neco zanechalo..;))jinak nic proti..i kdyz hluboko uvnitr jo...
