školní trable...

Spousta písmen,
čísel,
věcí,
informací.
Spousta zabitého času...

Svítí slunce,
směje se,
a já sedím,
hledím...
za zády výčitky mé matky...

Uč se!!
Máš na to!!
Mě to za to nestojí!!
Hádka,
brek
a výčitky...

Už máš zase trojku,
snaž se,
neopisuj,
bude maturita,
nepodceňuj to...

Mě to stačí,
mě to nebaví,
je to všeobecný,
na co mi to bude...
Proč musím být nejlepší?

A zase spousta výčitek,
breku,
hádek...
už mě to nebaví...
pátý rok na gymplu...

to je dlouho,
já už končím...
měním školu.
Mami, nebreč,
je to můj život!

Můj,
já nechci sedět v kanclu,
já chci být s lidmi,
já chci být šťastná!
Nezakazuj mi to!

Prosím!