IKI

I.
Už je tomu mnoho let,
co poznaly jsme se.
Spolu jsme objevovaly svět
a zkoušely co snese.

Oběťmi šprýmu,
učitelé byli.
Ikdyž jsme dostali rýmu,
stále jsme snily.

Učila jsi mě,
jak psát.
Říkám ti upřímně:
" dík, že's mi to chtěla dát."

Stále táhneme spolu,
za jednu stranu provazu.
Jsme jedna druhé lékem v bolu,
kilometrem obvazu.

II.
Celé věky,
jsme přítelkyně nejlepší.
Nepřátelé rudnou vzteky,
když se trochu sešeří.

V šeru rudě plápoláš,
plamínku svobody.
Snad, mě, vodu zavoláš,
zachráníme národy.

A než se každý naděje,
uvidí v dáli záda.
Přítelkyně zapěje,
když skřivan se s milou hádá.

Voda a oheň,
spolu stojí.
Jen si na nás vzpoměň,
každý se nás bojí.

V srdcích zelenáčů,
respekt dlí.
Je to jen banda sráčů,
to my jsme zlý.