včera jsem směla již – něco, co zázrak skoro
nahlédnout do světa – který skryt tělohorou
včera jsem směla již – oponu odhrnouti
a být tak účastník – tvora, jenž v prvopouti..
na pár chvil vesmírných – já jsem se podívala
jak život probíhá – v prostorech vzniklých z mála
na pár chvil do sladka – co píšou knihy citu
jsem byla souputník – tvora, jenž z aksamitu..
tahleta bouřlivost – která se v těle hnízdí
je jako droga drog – a každý plodný žízní
po chvilce hodnoty, rozkoše, všehochuti..
Směla jsem uvidět – tu nahost bájné rtuti..
Milá Šuměnko a Šumáčku!
Mám z Vás velikou radost a přeju hodně štěstí
pro dny příští, ať je všechno jak má být,
a tatínek doufám se taky pyšní, že vzkazujem
všechny pozdravit. Beáta
15.05.2007 10:20:00 | Beáta
Je strašně krásnééééééééééééééééééééééééééééééééééééééj jupík ..poslala mi ho baba..ježí..heč..a malá z něj byla úplně vedle ..jé tady má nosánek a ty očenka...chi pusenu prý po tetce...(má to je jasný jak facka)zázrak...Posílám něžné pohlazení Šumáčkovi a bud na něj opatrná a nepouštěj si k sobě černý led...ju.Básenka je milá a úplně dýchá tím tajemnem.. škoda že se tady nedají verše podtrhnout fotečkou ..bylo by to úžasné..úžasně dokreslené...
14.05.2007 19:45:00 | Nút