Obyčejní lidé

Chladné tváře bez duše,
tupí pohled v dáli.
Jak nesmělé.

Ztraceni jak myšlenka v louži srachu.
Jak běžné.

Všechno jen repliky,
navzájem se napodobující.
Jak ubohé.

Deštové kapky tříštící se na tisíce kousků,
bez myšlenky, bez účelu.
Jak malicherné.

Nevnímají přítomnost ani budoucnost,
jen minulost jim říká běžte !!!
Tak skutečné a hloupé.