Chtěla bych bloudit v zahradě ztřeštěnosti
bosa tančit a vyvádět hlouposti
s úsměvem na tváři poprosit déšť
o pár zářných kapek marnivosti
Kde je jen konec smíchu a radosti
který jak květina v zahradě uvadá
s krásou té květiny vadne má nálada
a já opět upadám do dospělosti
Tak ! Co jsem ti to psala! Být dospělý neznamená, že nemůžeš žít tak jak se ti líbí...a dělat hlouposti, ztřeštěnosti... kdybys měla život prožít podle vůle druhých, co ti z něj zbude?
Znám to...a jsem šťastná, že jsem se probudila ještě včas :-)
28.05.2007 15:21:00 | no
ten konec to je teda tvrda rana, asi jako ta zelena ratolest:-) Moc pekny a jak uz jsem rekla, super konec...studena sprcha...
18.05.2007 01:55:00 | Bernejev
A bude to možná ještě horší. I já už dlouho nezaslechl stříbrný vítr. Hezká básnička.
14.05.2007 11:54:00 | J.Švihovský