Princ na bílém koni?? Snad ani radši ne...

Nevíte, kdo říkal,
že nejlepším přítelem
může být jen princ
na bílém koni???

V brnění z rytířského souboje,
s majetkem velkým jako Brno,
ten kdo nevzdává se bez boje???

Snad i bez soucitu žije,
neříká mu nic něžnost ani cit.
K čemu taky?? S tímhle by
válku nevyhrál...

Bezlítostně dává rány,
kolem sebe rozdává
bolest, pláč a bídu.
A já bych ho měla
přivítat se všemi poctami???

Snad bych mu měla podat
ruku??
Jako důkaz mé oddanosti
a bezmoci???

Promiňte, to nemůžu...

Počkám si na tuláka
s kytarou...
Co místo ruky v brnění
podá mi bílou růži
s kapkami rosy.

Pak mě chytne kolem ramen
a půjdem počítat hvězdy,
hledat tu svou a doufat,
že nikdy nespadne...