..jarní krása
tiché hladiny
žlutá světlost
zmítané chvíle
stoletá lavička
vyrytých hříšností
líbezné léto
v praskotu sena
rozporuplná soustrast
zrcadel altánu
šílenství a blouznění
vrhá svůj stín
reálné podivnosti
stoupají k hladině
kapka perleti
ruku podala
odložíme hříchy
nasadíme svatozáře
padají do očí
velkolepé dekorace..lží
Co je vlastně hřích?
A co je svatozář?
Buď se očistíš,
či duši peklu dáš?
Co když odložíš
to, co ti náleží?
Jak chceš rozlišit
svou míru zátěží?
:o)
Nutíš mě přemýšlet,
to je dobře, moc dobře...
18.05.2007 22:08:00 | Cecilka
Kde jsi nechala úsměv, kde je Tvůj žár. Každý se zklame, někdy jednou, stokrát.
Zítra bude líp.
Těm co stojí za to zase věř.
16.05.2007 10:38:00 | stryc