Táta

sedime v kuchyni 

s tátou pospolu 

on vzteká se kvůli špatnému počasí 

kvůli špinavému nádobí 

kvůli mým slovům o vojácích za okny 

co rudé prapory pověsily na stromy 

pak bouchne pěstí do stolu 

bude válka řekne tiše 

moje káva rozlije se

na květiny na ubruse 

a já nevím proč roztřesu se

na něj pohlédnu 

a mlčky slzu zamáčknu