„Nejsme jako oni“,
křičeli jsme pod Václavem.
Dávno klíče už nezvoní,
jiná hesla hýbou davem.
Směnili jsme ideály
za hrst tretek ze západu.
Vlajky moli rozežrali,
nejasno je v sedmém pádu.
S kým, čím? Východ, západ?
Malý národ dělí spory…
Vyřeší to nejspíš nápad
odejít do diaspory.
Na ostrově, v Pacifiku
založíme novou vlast,
zbavíme se bolševiků.
Však nenechte se zmást.
Zbavíme se demokratů,
monarchistů, tyranů.
Vláda bude z technokratů,
zlaté časy nastanú.
Až se z naší krásné říše
vlna štěstí rozlije.
Východ, západ šeptne tiše:
„Vivat! Vivat Čechie!“
Však o tom to je. Vyházet všechny, až nikdo nebude a přestaneme se líbit sami sobě. Protože neumíme najít reč s tím, kdo s námi nesouhlasí.
18.09.2025 20:34:42 | Gustav Pitra Tišnovský
Tak, tak, přes řvaní vlastního já neslyšíme ty druhé... a najít společnou řeč je, zdá se, úkol nadlidský
18.09.2025 20:40:51 | Souputník
No to je úderné
Marty
100 kg
12.09.2025 19:06:51 | kudlankaW
Díky. Dnes už nelze v rukavičkách, ale jeden úder zleva, druhý zprava a pak se třeba ještě vzpamatujeme :)
12.09.2025 19:11:03 | Souputník
Kuba je dosud plná bolševiků, a já se bojím, že by před nimi ani liduprázdný ostrov nevzdoroval věčně:-( :-)
05.09.2025 15:22:47 | Jeněcovevzduchukrásného