„Nejsme jako oni“,
křičeli jsme pod Václavem.
Dávno klíče už nezvoní,
jiná hesla hýbou davem.
Směnili jsme ideály
za hrst tretek ze západu.
Vlajky moli rozežrali,
nejasno je v sedmém pádu.
S kým, čím? Východ, západ?
Malý národ dělí spory…
Vyřeší to nejspíš nápad
odejít do diaspory.
Na ostrově, v Pacifiku
založíme novou vlast,
zbavíme se bolševiků.
Však nenechte se zmást.
Zbavíme se demokratů,
monarchistů, tyranů.
Vláda bude z technokratů,
zlaté časy nastanú.
Až se z naší krásné říše
vlna štěstí rozlije.
Východ, západ šeptne tiše:
„Vivat! Vivat Čechie!“