Chtěl bych být větrem,
rozčechrá Ti vlasy,
ohne k zemi
ty bolavé klasy
na duši Tvé...
Chtěl bych být ohněm,
zahřeje Tě v mrazu,
vysuší potok slz,
tekoucí
po Tvém srdci...
Chtěl bych být vodou,
chladí Tě v tůni nahou,
velkou vlnou smyje
černé čáry
v mysli Tvé...
Chtěl bych být zeminou,
můžeš po mě kráčet,
v sobě vpije
krůpěje smutku
z očí Tvých...
Chtěl bych být,
...s Tebou...
Ano... myslím, že dotek druhého hříchu nese své ovoce. Konečně vidím nové básnické polohy a osobní originalitu :-)
29.07.2007 16:36:00 | Levandule
Nádherná,prostě báječná!Nemám slov.
16.06.2007 13:19:00 | Chancer
Děkuji všem za krásné komentáře, jsem rád, že na druhý pokus dopadlo to takto dobře. I mistr tesař se někdy utne. :-))
Díky za Vás...
16.06.2007 11:05:00 | vapiti
jinak z hlediska čtyřpólového magnetu
nemá chybičku - tak zdravím poetu!!
16.06.2007 07:09:00 | Cecilka
Jako ta, co se živly si tyká,
i ten pátý bych k nim přidala...
ten, co všechno prolne...
i láska se mu říká...
a dává "křídla",
abych "létala"...
:o)
pro ježibabu jednoznačně ňaminková!!
16.06.2007 07:08:00 | Cecilka
první sloka moc dobrá (těmi klasy sis vyloženě šplhnul;) , ostatní už jsou slabší.
jen si myslím, že v rámci živlů je vzduch a vítr to samé - ten čtvrtý je země ;)
16.06.2007 03:37:00 | Paralelní možnosti