Podzim

Anotace: ...tu jsem psala jako malá,moje skoro první básnička...

Stromy se barví do všech barev,
posléze shazuje svůj oděv.
Aby se oddali sněhové pokrývce,
aby jim sníh schoval jejich dřevěné líce.

Podzim, začíná mlhou,
kdy svět se do ní halí,
jako když jelen běží za srnou,
když se tůňka spadanými listy kalí.

Když ptáci na jih odlétají,
veverky zásoby chystají,
zvířata k zimnímu spánku uléhají,
mědvědi naposled ryby chytají.

Vichr skučí,
barevné listy rve,
v uších mi zběsile hučí,
ba ne!On přímo řve!

Na kůži proniká chlad,
ledové prsty mě svírají,
jakoby měly hlad,
avšak s teplem umírají.

Proto uháním domů,
ke kamnům se ohřát,
nezávidímn napůl nahým stromům,
kteří musejí venku stát.

Takový já vidím podzim,
nevlídný a sychravý,
ale to se určitě vyspraví.

Spoustu věcí dělat můžeme,
pouštět draka, péct na ohni brambory,
zvířátka postavit půjdeme,
až nasbíráme kaštany.